Achromatické dalekohledy na naváděné montáži

splňují představu klasického dalekohledu, známého z mnoha lidových hvězdáren, jen zmenšeného - tedy dlouhý tubus, do něhož se kouká zezadu. Jednou z jeho výhod je možnost použití hranolu, který bude dávat stranově i výškově správně orientovaný obraz, usnadňující orientaci např. při pozorování Měsíce nebo bezproblémové pozorování pozemních objektů.

Výhodou naváděné (tzv. GoTo) montáže je možnost jednoduše zaměřovat a pozorovat i hůře vyhledatelné objekty bez hlubší znalosti oblohy právě díky systému navádění. Montáže disponují databázemi až tisíců objektů (mnohé jsou pro většinu dalekohledů díky jejich průměru nedosažitelné), ze kterých lze volit nebo využít prostě jen funkci TOUR - prohlídku pro dané období nejtypičtějších objektů. Funkce tzv. hodinového stroje, který umožňuje automatické natáčení dalekohledu za oblohou (což oceníte zejména při pozorování velkým zvětšením nebo při skupinovém pozorování) je u GoTo montáží samozřejmostí.

Základní nevýhody jsou:

1. u většiny achromatických dalekohledů dlouhý tubus způsobuje kvůli větším setrvačným silám chvění celého přístroje např. při zaostřování obrazu či jemném pohybu. Výrobci se snaží o kompromis - na jedné straně je stabilita a robustnost, na druhé straně hmotnost a přenositelnost a třetím faktorem je cena. Zejména přístroje nižších cenových relací mohou mít problém s tuhostí stativu (řady LCM a SLT),
   
2. nutnost polárního ustavení GoTo paralaktické montáže. Má-li navádění a funkce hodinového strojku plnit svou základní funkci, tedy sledovat objekt na obloze, je nutné nasměrování polární osy k severnímu nebeskému pólu,
3. prvotní ustavení neprobíhá zcela automaticky, je nutná znalost jmen a poloh alespoň nejjasnějších hvězd v daném období (postačuje 3-5 hvězd pro roční období). Velmi cenným a jednoduchým pomocníkem je otočná mapka.
4. naváděné montáže obsahují elektroniku, která vyžaduje napájení. U malých a lehkých přístrojů lze montáž napájet z baterií (většinou AAA), u velkých montáží je nutnost silnějšího zdroje, ať již síťového nebo např. autobaterie,
5. nemožnost volného mechanického pohybu s dalekohledem. Jakmile je montáž ustavená, nelze s ní mechanicky pohybovat - pouze elektronicky směrovými tlačítky na ovladači. Tento fakt není problémem pro astronomická pozorování, je ale výrazným handicapem pro pozorování denní, pozemská.
   
6. "vrozená" zbytková barevná vada objektivu achromatického objektivu. Tato vada se projevuje v obraze na ostrých, kontrastních hranách v podobě fialovo-modré nebo zeleno-oranžové kontury a je tím zřetejnější, čím větší zvětšení je použito. Pro pozorování pozemská, kdy se využívá malé zvětšení, je sice patrná, ale běžného pozorovatele neruší. Při vyšších zvětšeních může ale výrazně degradovat obraz. Dalekohledy s potlačenou zbytkovou barevnou vadou nebo její absencí se nazývají apochromáty, jsou v odlišné cenové relaci a naleznete je v sekci ED/APOCHROMÁTY.